REKONSTRUKCE

Rekonstrukce je v architektuře a stavebnictví výraz pro fyzický návrat ke staršímu nedochovanému stavu nebo pro znázornění takového stavu  Rekonstrukce má ale zcela jiný význam. Znamená přestavbu (např. rekonstrukce kanalizace) nebo návrat ke staršímu nedochovanému stavu.

Protože rekonstrukce na rozdíl od opravy znamená vždy výraznou změnu existujícího stavu, je potřeba ji odpovědně zvažovat. Jedná se o princip legitimní, nikoliv samozřejmý nebo dokonce automatický. Návrat ke staršímu stavu by měl být podmíněn tím, že nebude vyžadovat odstranění sice mladších, ale již hodnotných vrstev.

Nepříznivá může být ve vztahu k okolí i samotná změna zažitého vzhledu. Návrat ke staršímu stavu by měl být reálný. Těžko se například vracet k barokní barevnosti fasády domu, který byl později nastavěn o další patra. Rekonstrukce by měla být vždy podložena dostatečnou znalostí stavu, ke kterému se chceme vrátit. Návrat ke staršímu stavu by konečně měl být podložen dostatečně pádnými důvody. Pouze konstatování, že budova dříve vypadala jinak, nestačí. 

Pokud se jedná o změnu vzhledu k modernějšímu vzhledu, je nutné přihlížet v určitých případech na strukturální možností předchozího záměru, dispozice prostoru i k samotnému reálnému výkonu konečného změny.